1. evropský kongres hokejové medicíny – červen 2014
V průběhu 3 dnů byla prezentována celá řada příspěvků , které se zajímaly o možnost zlepšení léčby při vyvtknutém kotníků, kolik fotbalistů dle UEFA užíva léky na bolest v herní sezóně, jak dlouho bude možno uschovat vzorky ze Soči a také znovu otestovat na antidopingovou kontrolu?? Zvu k čtení…. zde.
V úvodu byl blok zaměřený na funkční zátěžové testy a využití pro hokejisty, pak naše prezentace o možnostech genetického testování u hokejistů – viz. samostatný post. Mezi zajímavé příspěvky mimoevropských účastníků patřil příspěvek věnovaný úrazům, kde Mark Aubry, MD, Dip. Sport Med. (CASM), kromě přednášek vedl workshopy např: „Transport hráče se zraněním páteře z ledové plochy“ a další den workshop s videopřenosem.
Dále v sekci o dopingové a výživové problematice byl příspěvek: „Dopingová kontrola za ZOH 2014 v Soči“ MUDr. Ľubomíra Gulána, kde byla souhrnná informace o dané problematice a zajímavosti bylo, že v Soči sportovci podepisovali souhlas s uchováním vzorku na 10 let a možnosti zpětného testování, když budou ev. nové diagnostické metody. Posléze MUDr. Pavla Maloviče, PhD. MPH informoval v přednášce: “Sportovec nebo dopovaný pacient?“, upozornil, že nejčastější používané nezakázané léky jsou NSAID (brufen a podobné) a upozornit na nadužívání ze strany sportovců. Byla představená statistika UEFA, že denně v sezóně užívá NSAID (brufen a podobné) 92% fotbalistů. Také podotkl, že sildenafil (čili Viagra) – není zakázaný a sportovci si ho pochvalují v souvislosti ze sportovním výkonem. V přednášce „Současné doporučení pro výživu a potravinové doplňky” MUDr. Petr Čech podal přehled dle literárních údajů. Zde mně velmi potěšilo, že čerpal i z Position Statement of the American Dietetic Association a informace nebyly zatížené firemním pozadím. Naší přednášku na toto téma je možno shléhnout zde:…………… Mezi zajímavé sdělení patřilo i sdělení: “Rizikové faktory cévního tromboembolismu u sportovců“ MUDr. Kataríny Dostálovej, PhD. MPH, kde byl důraz na prevenci sportem (pohybem) na snížení výskytu hluboké žilní trombosy, ale také byla ukázka rizikových faktorů pro sportovce jako např: cestování, dehydratace, kontracepce, steroidy, imobilizace po traumatu, genetické predispozice atd. Také upozornila, že je nutno pamatovat na hlubokou žilní trombosu i s časovým odstupem po dlouhém cestování i v horizontu 3-4 týdnů.
V úvodu byl blok zaměřený na funkční zátěžové testy a využití pro hokejisty, pak naše prezentace o možnostech genetického testování u hokejistů – viz. samostatný post. Mezi zajímavé příspěvky mimoevropských účastníků patřil příspěvek věnovaný úrazům, kde Mark Aubry, MD, Dip. Sport Med. (CASM), kromě přednášek vedl workshopy např: „Transport hráče se zraněním páteře z ledové plochy“ a další den workshop s videopřenosem.
Řada příspěvků byla směřována na pohybový aparát a vše mělo společný jmenovatel, že dobrá stabilizace pohybového aparátu je podmínkou dobrého, kvalitního a zdravého sportu. Doc. MUDr. Luboš Hrazdira, CSc. přiblížil zkušenosti z aplikace STABHATM (SportVisTM) kolem kloubu čili jinak řečeno periartikulárně. Bylo to u 220 jedinců od stavů distorze hlezna – vyvrtnutí kotníku a další bolestivé stavy pohybového aparátu (iritace syndesmosy, bursitidy, tendinitidy, entezopatie). Prezentované výsledky byly velmi povzbudivé pro danou aplikaci a je vhodné na to pamatovat při vlastním zranění :-). Hezký den Bogna